Erb města

Pohlednice z roku 1969 s kresbou K.Slavíka.

Mariánské Lázně. Městský znak 1866. Císař Franz Josef I. povýšil dne 29.května 1865 Mariánské Lázně na město a dne 1.června 1866 udělil mu zvláštním privilegiem městský znak.

Marienbad. Das Stadtwappen 1866. Kaiser Franz Josef I. hat Marienbad am 29.Mai 1865 zur Stadt erhöht und hat am 1.Juni 1866 mit dem Sonderprivilegium das Stadtwappen erliehen.

Mariánské Lázně. Popis znaku. Městský znak tvoří štít o třech polích. Vlevo v horním zlatém poli je Panna Marie s Ježíškem na pravé ruce s Ježíškem a v červenomodrém šatě. Vpravo v horním modrém poli je stříbrný kruhový pavilón, jemuž vévodí zlatý patriarší kříž. Dolní polovina štítu má zelený trávník a mezi dvěma jedlemi je kruhová kašna s hadem.Ovinutý had je atributem Aeskulapa, řeckého boha lékařství.

Marienbad. Die Beschreibung des Stadtwappens. Der Schild wird quergestellt, die obere Hälfte gespalten; links im goldenen Felde die Gottesmutter mit dem Kind an rechtem Arm, rechts im blauen Felde ein silberne Brunnentempel mit Kuppeldach von einem goldenen Patriarchenkreuz gekrönt. In der untere silbernen Hälfte des Schildes auf grünen Boden zwischen zwei Tannen ein rundes Becken mit überlaufenden Wasser, von dem eine Schlange als das antike Symbol des griechisches Gottes der Heilkunde Aeskulap schlürft. (A.GNIRS 1932)
Mariánské Lázně. Městský znak na zimních pohlednicích. V padesátých letech byl městský znak potlačován a místo něho prosazován tzv. umělecký znak s písmeny M.L. Popis falešného "erbu" uvádí ve své knize západočeských erbů J. PELANT, který se vyslovil k novému mariánskolázeňskému městskému znaku v plzeňské PRAVDÉ z 18.7.1965. Charakterizuje znak spíše jako propagační značku, jejíž autorem byl plzeňský grafik Arnošt KOVÁŘ. Ze zřídla-kašny tryská pramen v podobě písmena M, v němž je ještě zavinuto písmeno L; kolem kašny se vine zlatý had. Kašna i písmena jsou modré. Ve starém znaku vadila politikům nejvíce Panna Marie a s Ježíškem. A začalo být odvážné používání historického erbu.

Marienbad. Das Stadtwappen auf den Winter-Ansichtskarten. Statt historisches Wappens
wurde in 50.Jahren sog. Kunstwappen mit Buchstaben M.L. verbreitet. Das war aus den politischen Gründen: die Gottesmutter mit dem Christkind dem kommunistischen Regierungssystem störte. Dann wurde es mutig das historische Wappen damals zu benützen.

Pohlednice z roku 1975 - Severografia Děčín. s fotkami V.Heckela,Hellera a Racka.

Mariánské Lázně. Městský znak na pohlednicích. Falešný "erb" měl plnou politickou podporu. Byl vymalován na stěně haly radnice. Vznikla razítka, používající oficiálně namísto historického erbu znak s písmeny M.L. Až po roce 1969 rostla odvaha a malé historické erby se objevují pomalu a stydlivě na mozaikových turistických pohlednicích.
Marienbad. Das Stadtwappen auf den Ansichtskarten. Dieser falsche Schild mit Buchstaben M.L. hatte volle politische Unterstützung. Solches riesiges Wappen wurde sogar in der Halle des Stadthauses ausgemalt. Es wurden offiziell auch die Stempel mit diesem Schild gebraucht. Erst nach 1969 offenbaren sich langsam und verschämt die Ansichtskarten mit ursprünglichen historischen Wappen.

Mariánské Lázně. Městský znak u Franze Klementa 1882. Ve vlastivědě Franze Klementa z roku 1882 byl mariánskolázeňský městský znak publikován. Porovnání se znakem zakladetele lázní - kláštera Teplá - ukazuje na zcela jinou koncepci znaku bez vazby na hroznatovský znak se třemi jeleními parohy.

Marienbad. Das Stadtwappen beim Franz KLEMENT 1882. Im Heimatbuch von Franz Klement wurde das Marienbader Wappen im J.1882 erstenmal abgedrückt. Der Wappenvergleich mit dem Gründer des Marienbads - Stift Tepl - zeigt auf ganz anderes Wappenkonzept ohne Verbindung mit Hroznata-Wappen mit drei Hirschgeweihe.

Klášter Teplá. Erb. Klášterní znak je dědictví po zakladateli kláštera Hroznatovi (1160-1217). Město nepoužilo vůbec nic ze znaku tepelského kláštera.

Stift Tepl. Das Wappen. Das Wappen des Stift Tepls ist die Erbschaft nach dem Gründer Stift Tepls - Hroznata (1160-1217). Die Stadt Marienbad benützte überhaupt nichts vom Stift Tepler Wappen.

Mariánské Lázně. Podrobnosti u městského znaku. První pole s Madonou připomíná název města (od roku 1808). Uctívání Panny Marie bylo na Tepelsku mimořádné. Také klášterní kostel v Teplé Zvěstování Panny Marie je zasvěcen Madoně. Druhé pole má symbolicky zakreslen kruhový pavilon s patriarším křížem. Pouze tento kříž naznačuje Křížový pramen, nikoliv kruhový pavilon. Dolní pole sčítá bohatství města - prameny, lesy, léčivost. Také jedle je symbolikou - bývala v našich zemích stromem zasvěceným Panně Marii a nahrazovala cypřiš.

Marienbad. Einzelheiten beim Stadtwappen. Das erste Feld mit Madonna erinnert der Name der Stadt (1808). Auch Stif Tepler Maria-Verkündigung wirde der Madonna eingeweiht. Das zweite Feld zeichnet nur symbolisch den Rundpavillon mit Patriarcherkreuz. Nur dieses Doppelkreuz zeichnet Kreuzbrunnen vor, nicht der Rundpavillon. Das untere Feld summiert das Reichtum der Stadt - Quellen, Wälder, Heilkraft. Die Tanne ist auch symbolisch - in unseren Ländern wurde der Madonna eingeweiht und ersetzte die Zypresse.

Mariánské Lázně. "Návrh" znaku z roku 1989. Kritické humorné změny ve znaku po skončení socialismu: vyděšená Panna Marie s Ježíškem, Křížový pramen v lešení, dole schnoucí jedle, uschlý trávník a syčící had.

Marienbad. Der "Vorschlag" des Stadtwappens vom Jahre 1989. Die kritische komische Änderungen am Wappen nach dem Einsturze des Sozialismus: die entsetzte Madonna und das Christkind, Kreuzbrunnen im Gerüste, unten zwei trocknende Tannen, ausgedorrte Rasen und zischende Schlange.

Mariánské Lázně. Další mozaiková pohlednice s erbem města. Pohlednice ze sedmdesátých let s malým erbem a pěti obrázky (1.vnitřní část kolonády, 2. Rekreanti na lavičkách na prmenádě, 3. Křížový pramen a záhony, 4. Koncert na kolonádě a publikum, 5. Na procházce na promenádě).

Marienbad. Die andere Ansichtskarte mit dem Stadtwappen. Die Karte aus den siebzigsten Jahren mit kleinem Wappen und 5 Bildern (1. Der Innenraum der Kolonnade, 2. Die Urlauber auf den Bänken auf dem Promenade, 3. Kreuzbrunnen mit Blumenbeeten, 4. Ein Kolonnadekonzert und zahlreiches Publikum, 5. Spaziergang auf dem Promenade).

Značky českých lázní (70.léta). Lázně používaly vlastní atributy: 1. Lázně Běloves, 2. Lázně Bohdaneč, 3. Lázně Bílina, 4. Bludov, 5. Velké Losiny, 6. podnik BALNEA Praha, 7. Lázně Dubí, 8. Františkovy Lázně, 9. Jáchymov, 10. Janské Lázně, 11. Lázně Jeseník-Grafenberg, 12. Lázně Třeboň, 13. Karlova Studánka, 14. Konstantinovy Lázně, 15. Kundratice, 16 Lázně Kynžvart, 17. Mariánské Lázně, 18. Teplice nad Bečvou, 19. Karlovy Vary, 20. Lázně Bechyně, 21. Lázně Bělohrad, 22. Lázně Kyselka, 23. Lipová Lázně, 24. Lázně Železnice, 25. Lázně Vráž, 26. Lázně Libverda, 27. Lázně Mšené, 28. Lázně Velichovsky, 29. Imperial Karlovy Vary, 30. Lázně Ostrožská Nová Ves, 31. Teplice v Čechách, 32. Lázně Toušeň, 33. Lázně Slatinice, 34. Luhačovice.

Die Signa der bohmischen Heilbäder (70.Jahre). Die böhmische Heilbäder (insgesamt 34 Kurorte) verwendeten eigene Betriebssigna.